Názory a argumenty

K Francii protesty, někdy i násilné, tak nějak patří, přinejmenším posledních 237 let. Ne vždy se ale jedná o stejný fenomén, a také poslední události se od některých z předchozích případů liší.

Pablo Escobar. Kolumbijský drogový boss, který zemřel rukou policie před více než 30 lety. Jeho jméno si ale dodnes dokáže mnoho lidí přesně zařadit: narkomafie, kokain, Kolumbie. A také Medellín – město, odkud Escobar v 80. a na začátku 90. let řídil velkou část svého drogového impéria.

Válka na Ukrajině se pro Rusko stává stále dražším špásem. Výdaje na obranu vytlačují ty sociální do pozadí, roste i daňová zátěž pro podnikatelský sektor a příjmy z prodeje zemního plynu a ropy přitom klesají. Nejpodstatnější pro běžné Rusy ovšem je, jak se tento prostý, ale neúprosný fakt podepisuje na jejich životní úrovní.

Na oslavy není čas, opozice má spoustu práce před sebou. Malá francouzská revoluce. Ruská drahota přiměřená situaci. Medellín bourá Escobarovy domy, jeho mýtus tím ale neodstraní. A na konec glosa Ivy Pekárkové. Moderuje Petr Hartman.

Až se vítězstvím opilí opoziční lídři vrátí zpátky do Sněmovny, čeká je drsné vystřízlivění. Něco jiného totiž je uspět při dvacetiprocentní volební účasti ve dvoukolovém senátním většinovém systému a něco jiného pak dobýt Sněmovnu, kam se volí poměrně a s přinejmenším trojnásobnou voličskou účastí.

Fejeton@centrum.cz, tak vypadala jeden čas mailová adresa Rudolfa Křesťana. Už tam nemuselo být ani jeho jméno, protože fejeton si kdekdo hned spojoval právě s ním. Říkával: „Věnuji se tomu žánru s láskou od 16 let a náš vzájemný vztah trvá dodnes. Postupně tak vzniklo 20 knižních sbírek v celkovém nákladu čtvrt milionu výtisků. Poslední má název Tajemné kotě.“

Rychlý růst minimální mzdy, výrazná redukce platové tabulky a konec tarifů, které nesplňují ani podmínky minimální mzdy. Velká reforma platů z dílny ministerstva práce a sociálních věcí má začít platit v příštím roce. Podle stále probíhajících vyjednávání o platech ale stále není jasné, kdo bude v příštím roce vítěz a kdo poražený.

Psát klidně o tom, co zažila v sobotu Francie, jde jen těžko. Na záběrech jsem viděl lékárnu, kam jsem si léta chodil pro prášky, vyrabovanou, dveře i vitrína vymlácené, vnitřek rozbitý, všechno včetně léků vykradené. Škoda za mnoho tisíc eur. Magistra, která tam léta prodávala, musí mít na mnoho let hluboké trauma. Jak dlouho jí bude trvat, než dá všechno uvnitř do pořádku, nakoupí nové léky a zase otevře?

Jak se sestavuje rozpočet pro volební rok? Jinak, než slibuje Babišova vláda. Francie zažila ničivé nepokoje. Pracovní trh čeká v příštím roce obrovská změna, v největší nejistotě zůstávají nízkopříjmoví. Rudolf Fejeton Křesťan. A na konec glosa Ondřeje Neffa. Moderuje Ondřej Konrád.

Ve středu začne Sněmovna projednávat vládní návrh státního rozpočtu na rok 2027 a už v prvním čtení jistě schválí obrovský schodek ve výši 386 miliard korun. Koaliční poslanci pro jeho definitivní verzi zvednou ruku někdy před Vánoci a do té doby zazní mnohokrát věta, že dluh bude vláda Andreje Babiše (ANO) snižovat určitě v dalších letech – má to přece v programu.

Víme, že asi nějací byli, mohli a vlastně by i měli být, ale doteď nás nenapadlo se o to zajímat. Řeč je o Romech, kteří se zbraní v ruce jako vojáci a partyzáni bojovali za obnovení Československa proti nacistickým okupantům. Nás, majoritní obyvatelstvo Česka a Slovenska, celých víc než 80 let po druhé světové válce toto téma téměř vůbec nezajímalo.

Občas na člověka padne smutek, když vidí zoufalou nekompetenci u lidí, kteří mají za úkol řídit stát. Krátce před volbami premiér Babiš (ANO) na Instagramu odpovídal na dotaz, co by v Praze udělal s bezdomovci.

Volby na pražský magistrát vynesly na první místo – pro někoho nečekaně – STAN. Kandidátka, kterou vedl nepoliticky vyhlížející architekt Petr Hlaváček s tubusem v ruce, dokázala přesvědčit obyvatele hlavního města, že nabízí něco nového.

Dobrá katastrofa a opoziční dominance. Babiš chystá restart hnutí ANO. Restartovat by měl ale sám sebe. Praha na cestě k setrvačnosti. STAN a ODS nejsou žádná změna, jen jednodušší pokračovaní panující stagnace a problémů v hlavním městě. Babiš chce posbírat bezdomovce, nastěhovat do budov a nechat je „makat“. Plán úplně mimo. Po svém „adios“ občanským demokratům Kuba dál jen přešlapuje na hranicích Jižních Čech. Romové udělali výstavu o svých romských partyzánech

Výsledek senátních voleb můžeme vyjádřit různě. 0:27 jako vláda versus opozice. 0:24 jako výsledek kandidátů hnutí ANO. Nebo 0:13 jako vyjádření výkonu lidí Andreje Babiše postoupivších do druhého kola. V každém případě je to pro premiéra a jeho hnutí katastrofa.

Zhruba před rokem a půl příznivci tehdejších vládních stran tušili, že se těžko bude opakovat malý zázrak roku 2021, kdy kvůli asi milionu propadlých hlasů ve všeobecných volbách neměl Andrej Babiš partnery do ministerského kabinetu, a navíc s koalicí Spolu těsně prohrál. A viděli také, že si sebevědomé hnutí ANO dělá po posledním úspěchu čáku na další posílení v Senátu.

Jedním ze sledovaných příběhů komunálních a senátních voleb byla premiéra nového hnutí Naše Česko Martina Kuby. A není sporu, že jihočeský hejtman a odpadlík z ODS potvrdil nadvládu ve svém kraji. Kuba ale založil své uskupení především jako odrazový můstek k průlomu do celostátní politiky. Tam ovšem jeho hnutí žádnou expanzí neoslnilo a dál spíš jen přešlapuje na hranicích jižních Čech.

Evropa se v mnoha ohledech ocitla sama, včetně zajištění vlastní bezpečnosti. Francie a Německo proto chtěly vyvinout společný tank, ale tento plán se ocitl v krizi. To je zpráva o to závažnější, že krátce předtím skončil pokus o vývoj společného leteckého systému.

V pátek skončil v Bruselu dvoudenní summit Evropské unie. Věnoval se především tlaku Spojených států na Ukrajinu a americkému příklonu k Moskvě. Na adresu Donalda Trumpa padala silná slova.

Před 60 lety povzbudil revoltující francouzské studenty filosof Jean-Paul Sartre slovy: Buďte realisté, žádejte nemožné! Dnes revoltující středoškoláky by nejspíš pobídl podobnými slovy.

Úvodem připomínka: Ještě dnes do dvou hodin odpoledních, tedy do hodiny čtrnácté, je ve 22 volebních obvodech možné hodit v druhém kole hlas vybranému kandidátovi v letošních volbách do třetiny Senátu. V pěti obvodech z celkových sedmadvaceti, v nichž se tento rok hlasovalo, je vítěz znám už po prvním kole.

Agenti amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti provedli 12. října domovní prohlídku u demokratické kongresmanky Ilhan Omarové. Donald Trump a jeho blízcí spolupracovníci teď tvrdí, že o plánovaném zásahu předem nevěděli. Jejich předchozí veřejné výroky ale poskytují dost důvodů pochybovat o tom, že říkají pravdu.

Ukrajina a EU po summitu. Pal, nepal! Francie a Německo se přou o tanky. Před volbami v USA přituhuje. Trumpově kritičce prohledali dům. Srovnání studentských revolt dnes a před 60. lety. Evropa vstupuje do roku chromé kachny. Trvalé nebo skutečné bydliště dělá velký rozdíl

Termín rašismus není v českém veřejném prostoru příliš znám. Naopak v samotném Rusku, a především v ruské emigraci jde o jeden z nejužívanějších pojmů.

„Západ chce Rusku přivodit na bojišti strategickou porážku. Pro Rusko by to znamenalo konec jeho tisíciletých dějin. Takže otázka zní: proč se bát? Proč nejít až do krajnosti?“ Tyhle věty pronesl Vladimír Putin před dvěma lety na tiskové konferenci ve Vietnamu.

Od předčasných parlamentních voleb před dvěma lety je Francie do značné míry politicky paralyzovaná, panuje tam velké napětí a nervozita, Macron je krajně neoblíben. Nepřímým projevem toho jsou koneckonců i současné studentské nepokoje.

Putin, Trump a Česká republika. Světu mír, pardon, vlastně naftu. Rašismus zabíjí různými způsoby. Šanci vyhrát prezidentské volby ve Francii má zatím Le Penová. A na konec glosa Evy Turnové. Moderuje Petr Schwarz.

Může uvolnit dodávka ruské nafty na americký a vůbec světový trh napětí, které kolem dodávek tohoto klíčového paliva opravdu existuje? Odpověď je bez jakýchkoliv pochybností – ne. Neočekávají to evropští i čeští politici, neočekává to ani Mezinárodní energetická agentura a nepočítá s tím ani český státní velkoobchodník s palivy Čepro. Co ale naopak nákup této nafty uvolní, jsou ruské investice do zbraní zabíjejících na Ukrajině nebo dronové provokace Ruska v zemích NATO.

Je bolestivé, když si americký prezident Donald Trump vybere jinou stranu, než jsme my, řekl ve středu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v narážce na Trumpův příklon k Rusku. V rozhovoru se známým britským novinářem a televizním moderátorem Piersem Morganem ukrajinský prezident také litoval, že jeho země, která se brání ruské ozbrojené agresi, podle něj v posledních dnech „ztrácí silného partnera“ v podobě USA.

Komunální volby nabízejí často relativně velmi odlišné výsledky. Nejvíce tehdy, když chceme měřit úspěch jednotlivých stran. Nejparadoxnější obraz nabízejí zisky a ztráty občanských demokratů. Ačkoliv ODS přišla ve volbách o více než 500 zastupitelů, tedy o stejný počet jako plošně stále nejúspěšnější lidovci, uspěla výrazně v Praze, ale bude se podílet na vládě i v Brně.

Americký prezident Donald Trump pokračuje v předvolební kampani, jejímž cílem je podle něj pomoci jeho Republikánské straně vyhrát v listopadových volbách do Kongresu a v kláních o posty guvernérů. S tím, jak se propadá Trumpova popularita, sílí ale v Republikánské straně obavy, že prezidentovo intenzivní zapojení do kampaně jí uškodí.

Mezivolební týden kromě různé intenzity hašteření odhaluje i fokus české společnosti a jejích představitelů. Je logické, že na komunální úrovni se naprostá většina úspěšných kandidátů soustředila na konkrétní problémy daného města či obce. Pokud měly celostátní přesah, týkal se dopravy, rozpočtového určení daní nebo centralizace zdravotní péče.

Mnoho povyku pro rozpočet. Tentokrát ten unijní. Republikánům škodí Trumpova předvolební kampaň. Hledání nové ODS, spíše pořád Spolu. Výzvy, na něž by měli reagovat i senátoři. Zelenskyj, Trump a prezidentské volby. Moderuje Jan Fingerland.

V Bruselu ve čtvrtek začal summit Evropské unie. Klíčovým tématem jednání premiérů a prezidentů členských zemí je debata o návrhu příštího víceletého rozpočtu sedmadvacítky na roky 2028–2034. Jeho upravenou podobu představilo současné irské předsednictví Unie. Pokusilo se v něm vyjít vstříc všem, výsledek ale střílí do nohy samotný unijní rozpočet.

Palestinci, kteří doufali v návrat demokratického hlasování, mají důvod ke zklamání. Parlamentní volby slíbené na konec listopadu nebudou. Není to první, a možná ani poslední odklad.

Americký prezident Donald Trump se otáčí jak korouhvička. Navenek to může vypadat, že jednou říká to, podruhé zase ono. Ale strategii to má: jako vrcholný politik, navíc těsně před volbami, se snaží uspokojit různé voličské zájmy. Obrátku si nyní vyzkoušeli na vlastní kůži šéfové největších amerických firem, takzvaných Big Techů.

Vítězné hnutí ANO se v Ostravě dohodlo na spolupráci se Starosty pro Ostravu. Karlovy Vary povede koalice ANO, Karlovaráků a ODS. V Plzni vznikla koalice vítězného hnutí ANO s hnutím STAN a také s uskupením Pro Plzeň, které letos kandidovalo spolu s lidovci.

Máme za sebou obecní volby, v souvislosti se kterými bylo tentokrát zhusta poukazováno především na to, že v mnoha zejména menších obcích lidé moc na výběr u urny neměli, protože se o jejich hlasy ucházela pouze jedna kandidátní listina. Podotýkalo se také, že mezi kandidátkami setrvale klesá počet těch stranických ve prospěch různých místních politických projektů, které jsou na etablovaných partajích nezávislé, čímž se ztrácí propojení komunální politiky s vyššími patry.

Evropa vstupuje do roku chromé kachny. ANO na komunální úrovni někde spolupracuje i s vládní opozicí. Trvalé nebo skutečné bydliště dělá velký rozdíl. Odložené palestinské volby. Trump a technologické firmy – předvolební obrat. Moderuje Ondřej Konrád.

Zrušte demokratické volby! Tak zoufalá úvaha člověka napadne, když si uvědomí rizika, která celé Evropě přináší nadcházejících 12 měsíců, během kterých proběhnou volby ve Španělsku, Francii, Finsku, Řecku, Polsku a Itálii. Tedy v zemích, kde žije víc než polovina obyvatelstva Evropské unie a které, zjednodušeně řečeno, trápí největší dluhy. „Volby podkopou i to málo odhodlání, které Evropě zbývá k přijímání nepopulárních kroků,“ shrnul vyhlídky týdeník The Economist.

Víc než půl roku vládní strany označovaly za lídra opozice prezidenta Pavla. Patrně s tím přišli jako první Motoristé sobě, rozezlení, že hlava státu nechce jmenovat jejich čestného prezidenta, ale nikoli člena, ani ministrem životního prostředí, když už se jakž takž smířili s tím, že je poslanec Turek na post šéfa diplomacie snad přece jen kontroverzní a premiér Babiš (ANO) pro jeho instalaci nehnul prstem.

Letiště v hlavním městě Saúdské Arábie se stalo opakovaně terčem ostřelování ze strany jemenského hnutí Húsíů. Zemi to stálo řadu životů, velký kus prestiže a spoustu peněz.

Od chvíle, co před čtyřmi roky odstartoval boom umělé inteligence, se řešilo i to, co ho může zbrzdit. Nedostatek čipů? Elektřiny? Peněz? Málokdo by si ovšem vsadil na to, že oním pomyslným úzkým hrdlem nakonec nemusí být technologie či finance, ale docela obyčejný sousedský odpor. Tedy to, že lidé prostě nechtějí mít obří datacentrum za humny.

Staré bolesti nových zastupitelstev. STAN jako hlavní opoziční síla? Co je za útokem na Saúdy. Odpor proti datacentrům, účinná brzda AI boomu? A na konec glosa Ivy Pekárkové. Moderuje Petr Hartman.

Voliči svoje hlasy v boji o radnice odevzdali – a ostatní je na politicích. Ne nadarmo se o komunálních volbách říká, že i ony mají dvě kola. To druhé ale probíhá v zákulisí, kam občan nesmí, při vyjednávání koalic. V něm přitom přežívá několik nešvarů.

Určitě vás nepřekvapí, že vaše bydliště má velký vliv na zdraví a kvalitu vašeho života. A taky vás asi nepřekvapí, že se ta kvalita silně mění podle toho, ve kterém kraji nebo ve kterém městě bydlíte.

Na východním Slovensku nedaleko města Svidník a v místech, kde probíhaly boje karpatsko-dukelské operace, byla odhalena socha sovětskému maršálovi Ivanu Koněvovi. Bitva o Duklu začala v říjnu 1944. V bojích sovětských vojáků a příslušníků československé Svobodovy armády s německým Wehrmachtem padlo několik desítek tisíc lidí.

Od vyhlášení výsledků voleb uplynulo s lehkou nadsázkou pár hodin, nicméně političtí vítězové i poražení jsou známí. Největší změna nastala v hlavním městě. Vítěz voleb hnutí STAN, a především Petr Hlaváček už naznačil, kterým směrem se chce v následujících letech ubírat. Přestože pražská koalice teprve vzniká, není od věci se podívat na plány pravděpodobného nového primátora a na to, co Pražany podle dlouhodobých průzkumů trápí.

Nová zastupitelstva čeká úkol nejtěžší – péče o školy v nejisté době. Obyvatele nejbohatšího města v Česku čeká zdražování, další plány se teprve ladí. Kde bydlíme, má velký vliv na to, jak jsme zdraví, jak se hýbeme a kolika let se dožijeme. Socha Koněva a proruské tendence slovenské vlády. A na konec glosa Ondřeje Neffa. Moderuje Ondřej Konrád.

Volby do zastupitelstev v obcích budou mít největší vliv na skupinu, která se jich nemohla zúčastnit. Na děti, protože obce jsou zřizovateli základních škol a mají na kvalitu vzdělávání teď asi větší vliv než ministr školství Robert Plaga (za ANO).